Blog

The High Jump Battles v Portu - zážitek, na který nezapomenu

V Portu jsem si v roce 2026 zaskákala v The High Jump Battles a byl to pro mě jeden z nejkrásnějších zážitků.

Podařilo se mi dostat až do finále, kde proti sobě stály dvě skokanky - a obě jsme skákaly na rychlých korálkových švihadlech LAMALU MINI.

Ano, finále jsem nakonec vyhrála. Ale upřímně, to nebylo to nejdůležitější.

Nejsilnější byla ta energie.

Skákat před davem je úplně jiný pocit

Když skáčeš sama nebo na tréninku, soustředíš se hlavně na sebe, techniku a triky. Ale battle před lidmi je něco úplně jiného.

Hraje hudba, lidé tleskají, křičí, povzbuzují a reagují na to, co děláš. A najednou nemáš pocit, že skáčeš sama.

Ta energie se mezi tebou a davem jednoduše přelévá tam a zpátky.

Pro mě to byl jeden z těch momentů, kdy jsem si řekla: přesně proto mě skákání tak baví.

Ne kvůli výsledku. Ne kvůli tomu, kdo je první a kdo druhý.

Ale kvůli tomu pocitu, když děláš něco, co tě baví, a kolem tebe jsou lidé, kteří tu radost prožívají spolu s tebou.

A ve finále dvě LAMALU MINI

Samozřejmě jsem měla ještě jednu malou osobní radost navíc.

Ve finále jsme obě skákaly na LAMALU MINI.

Pro mě jako zakladatelku LAMALU to bylo velmi pěkné vidět. Ne proto, že bych řešila, které švihadlo „vyhraje“. V tu chvíli mi bylo úplně jedno, jestli vyhraju já nebo druhá skokanka.

Spíš jsem si uvědomila, že dvě švihadla, která vznikla u nás doma z nápadu udělat rychlejší korálkové švihadlo, jsou najednou obě na pódiu v Portu.

A to byl velmi příjemný moment.

Vítězství jako třešnička na dortu

Nakonec jsem battle vyhrála, což mě samozřejmě velmi potěšilo.

Ale beru to spíš jako třešničku na dortu celého zážitku.

Nejvíc si odnáším atmosféru, lidi, hudbu, adrenalin a ten pocit, když skáčeš před davem a cítíš, že všichni tu chvíli prožívají spolu s tebou.

A přesně tohle je pro mě skákání.

Radost, energie a lidé, kteří ji s tebou sdílejí.